Pod Sulkovcem, tam je mostek

Pod Sulkovcem, tam je mostek, prohýbá se,

roste na něm rozmarýnka, zelená se,

já ji mám utrhnout, kdybych měl zahynout,

a na tebe, má panenko, zapomenout.

Darmo ty ji můj Honzíčku trhat budeš,

když ty večer do hospody stejnak půjdeš.

Až budeš v hospodě, zapomeneš na mě

a s děvčaty z Hlubokýho tančit budeš

Pod Sulkovcem, tam je mostek, prohýbal se,

po něm chodil můj Honzíček, kolíbal se.

A že šel z hospody, dal nohy do vody,

když utrhl rozmarýnku, utopil se.